Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Perikardiální výpotek je abnormálně velké množství perikardiální tekutiny v osrdečníkové dutině. Může mít celou řadu příčin, ať již lokálních (např. onemocnění srdečního svalu) nebo systémových (např. infekční onemocnění, autoimunitní onemocnění apod.). Diagnostiku i léčbu perikardiálního výpotku provádí kardiolog. Viz také perikard, výpotek, perikardiální tekutina.

Perikardiální tekutina je tekutina, která se nachází mezi epikardem a perikardem, tzn. v osrdečníkové dutině. Perikardiální tekutina umožňuje pohyb srdce uvnitř perikardu s minimálním třením. V osrdečníkové dutině zdravého člověka se nachází přibližně 20 ml perikardiální tekutiny. Pokud se v osrdečníkové dutině nahromadí příliš velké množství perikardiální tekutiny, hovoříme o perikardiálním výpotku. Obrázek 1: Schematický nákres jednotlivých vrstev srdeční stěny. Kromě čtyř srdečních vrstev (perikard, epikard, myokard a endokard) je znázorněna i osrdečníková dutina. (Zdroj: By OpenStax College - Anatomy & Physiology, Connexions Web site. http://cnx.org/content/col11496/1.6/, Jun 19, 2013., CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30148195) Viz také perikard.

Pohrudniční výpotek je jiný název pro pleurální výpotek. Viz také pohrudnice, výpotek.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také výpotek.

Pleurální výpotek, pohrudniční výpotek neboli fluidotorax je nahromadění nadměrného množství pleurální tekutiny v pleurální dutině. Pokud z jakéhokoli důvodu není pleurální tekutina dostatečně rychle odváděna z pleurální dutiny, označuje se jako pleurální výpotek a může způsobovat různé zdravotní potíže. Nejčastějšími onemocněními, které vedou k tvorbě pleurálního výpotku, jsou srdeční selhání, zápal plic, zhoubné nádory, plicní embolie a cirhóza. Viz také výpotek.

Výpotek je obecně tekutina, která se nahromadila v nějaké tělní dutině. Rozlišujeme různé druhy výpotku, např. kloubní výpotek, perikardiální výpotek, pleurální výpotek apod. Podle toho, zda je výpotek zánětlivého nebo nezánětlivého původu, rozlišujeme exsudát a transudát. Viz také další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz výpotek.

Zánět středního ucha s výpotkem, sekretorická otitida neboli OME (zkratka pochází z anglického názvu otitis media with effusion) se vyskytuje především u dětí. Jedná se o zánět, který se vyznačuje přítomností výpotku ve středním uchu. Vzniknout může například jako důsledek trvalého podtlaku ve středním uchu (třeba u dětí se silně zvětšenou hltanovou mandlí). Kvůli podtlaku se za ušním bubínkem postupně nahromadí tekutina, odborně označovaná jako výpotek ve středouší. Bubínek (ani sluchové kůstky za ním) pak nemůže správně vibrovat a dítěti se zhorší sluch. OME však může mít i jiné příčiny vzniku. Viz také zánět středního ucha, výpotek.

Výpotek ve středouší je označení pro tekutinu nahromaděnou v středoušní dutině. Ve středním uchu (tedy v prostoru za ušním bubínkem) se tvoří malé množství tekutiny běžně. Tato tekutina však za normálních okolností odtéká z ucha Eustachovou trubicí (ta spojuje střední ucho s nosohltanem). Výpotek ve středouší se může vytvořit například kvůli trvalému podtlaku ve středním uchu – třeba u dětí, které mají silně zvětšenou hltanovou mandli. Viz také výpotek, středoušní dutina, zánět středního ucha s výpotkem.